Průměrná mzda v Česku by mohla do tří let přesáhnout 54 tisíc korun, uvádí ministerstvo financí
Průměrná mzda v Česku by mohla do tří let přesáhnout 54 tisíc korun, uvádí ministerstvo financí. Tento růst je podpořen napjatou situací na trhu práce a vysokou inflací, která zvyšuje mzdové požadavky zaměstnanců. Ministerstvo financí předpovídá, že průměrná mzda by se mohla již přespříští rok dostat nad 50 tisíc korun.
Klíčové body
- Průměrná mzda v Česku by mohla do tří let přesáhnout 54 tisíc korun.
- Růst průměrné mzdy je podpořen napjatou situací na trhu práce a vysokou inflací.
- Ministerstvo financí předpovídá, že průměrná mzda by se mohla již přespříští rok dostat nad 50 tisíc korun.
- Reálné mzdy by měly růst díky silné poptávce po pracovní síle a poklesu inflace.
Prognóza růstu mezd
Podle aktuální makroekonomické predikce ministerstva financí by průměrná mzda mohla být příští rok zhruba o tři tisíce korun vyšší než letos, tedy kolem 49 233 korun. V roce 2026 by průměrný výdělek mohl dosahovat 51 751 korun a v roce 2027 pak 54 179 korun.
Proti loňsku by se průměrná mzda měla podle predikce zvednout letos o 7,2 procenta. Reálný výdělek by tak po dvou letech poklesu znovu rostl, a to o 4,7 procenta. Příští rok resort financí predikuje navýšení nominálních mezd o 6,5 procenta a reálných o čtyři procenta. V dalších letech by mělo být přidávání mírnější, a to kolem pěti procent. Reálný růst by se pohyboval do tří procent.
Regionální rozdíly
Celostátní průměrná hrubá mzda dosáhla loni podle údajů ministerstva financí 43 120 korun. Podle informačního systému o průměrném výdělku činil loni celostátní medián hrubé mzdy v soukromém sektoru 38 236 korun a hrubého platu ve veřejné sféře 44 330 korun. Nejvyšší mediánová částka byla v Praze, kde u mezd činila 45 251 korun a u platů 50 391 korun. Nejnižší medián mezd měl Karlovarský kraj s částkou 33 699 korun a platů Zlínský kraj s částkou 41 597 korun.
Vzdělání a mzdy
Polovina vysokoškoláků ve firmách v Česku vydělávala loni víc než 57 335 korun, polovina lidí s maturitou nad 39 650 korun a polovina se základním vzděláním či nedokončenou školou přes 30 941 korun. V Praze polovina lidí s vysokou školou měla v privátní sféře přes 66 326 korun. Čtvrtina nejhůř odměňovaných lidí s vysokoškolským titulem nedosáhla v hlavním městě na 46 461 korun. Polovina osob s maturitou měla v metropoli mzdu přes 43 575 korun.
Platový medián ve veřejné sféře v Česku byl loni u vysokoškoláků na 53 455 korunách, u lidí s maturitou na 41 897 korunách a u lidí bez vzdělání na 27 475 korunách. Ve veřejném sektoru v Praze polovina vysokoškoláků vydělávala přes 58 382 korun a polovina lidí s maturitou přes 45 935 korun. Víc než 41 564 korun hrubého měsíčně dostávalo minulý rok v metropoli 90 procent lidí s vysokou školou, kteří pracovali ve veřejných institucích.
Odbory a vyjednávání
Odbory požadují pro pracovníky veřejného sektoru od září navýšení platových tarifů o deset procent. Vyjednávají o tom s vládou. Stěžují si na pokles reálných příjmů z minulých let kvůli vysoké inflaci a nízké výdělky části pracovníků. Premiér Petr Fiala (ODS) v neděli zopakoval, že v rozpočtové rezervě peníze na růst výdělků pro letošek nejsou. Jednotlivé resorty ale prověřují, jakou část svých financí by mohly z jiných výdajů do přidání přesunout. Vyjednávání se vedou i ve firmách.
Zdroje
