Po jednáních mezi americkou a ukrajinskou delegací v Džiddě čelí Moskva složité situaci. Zatímco Kyjev vidí v nabídce příměří příležitost, Kreml ji považuje za problematickou. Ruské vedení nevnímá dosavadní průběh konfliktu jako strategickou porážku a nadále si zachovává kontrolu nad klíčovými oblastmi.

Navzdory počátečnímu nezdaru u Kyjeva dosáhlo Rusko značných úspěchů na jihu Ukrajiny. I když bylo později nuceno vyklidit Cherson, stále si pevně udržuje suchozemské spojení s Krymem, což byl jeden z jeho hlavních cílů. Moskva pravděpodobně věří, že její cíle lze stále dosáhnout vojenskou silou, přestože její územní zisky pocházejí převážně z prvních dnů války.

Dynamika na frontě

V posledních dnech ruská vojska zvýšila aktivitu v Doněcké oblasti a u Kupjansku. Po uklidnění situace v Kurské oblasti může Kreml přesunout další jednotky na východní frontu. Z minulosti víme, že po obdobích stagnace často následuje nový nárůst ruských útoků.

Ekonomické náklady války pro Rusko nejsou zanedbatelné, nicméně nic nenasvědčuje tomu, že by konflikt byl pro Moskvu v nejbližší době neudržitelný. Pokud Ukrajina nezíská výraznější podporu ze Západu, může se ruská výdrž ukázat jako delší.

Geopolitická hra a americká politika

Odmítnout nabídku příměří by pro Rusko znamenalo dostat se do konfrontace s Donaldem Trumpem, který se rád prezentuje jako mírotvůrce. Současný americký prezident, pragmaticky uvažující politik, klade důraz především na vlastní úspěchy. Pokud by se v rámci diplomatických snah o příměří ocitl v opozici vůči Rusku, mohl by jeho přístup k Moskvě rychle eskalovat.

Kreml tedy pravděpodobně nebude příměří zcela odmítat, ale spíše bude hledat strategický manévrovací prostor. Ruští představitelé se dosud vyjadřovali v tom smyslu, že důležitější než příměří je dosažení trvalého míru – čímž si Moskva ponechává otevřené dveře k různým scénářům.

Možný strategický obrat

Jednou z karet, kterou by Kreml mohl využít, je možnost strategického přiblížení k USA. Americká zahraniční politika pod Trumpovým vedením naznačuje snahu oslabit Čínu a někteří analytici spekulují o možnosti sbližování Washingtonu s Moskvou v rámci širšího soupeření s Pekingem. Inspirace by mohla pocházet z éry Richarda Nixona, kdy USA navázaly úzké vztahy s Čínou proti tehdejšímu Sovětskému svazu. Dnes by však šlo o opačný scénář, kdy by se Spojené státy snažily získat Rusko na svou stranu proti Pekingu.

Ačkoli by Moskva pravděpodobně nechtěla zhoršit své strategické vztahy s Čínou, mohla by se snažit Washington přesvědčit, že její postoje jsou flexibilní. Takový postoj by jí mohl poskytnout výhodu při vyjednávání o podmínkách příměří.

Budoucí vývoj

Současná situace ponechává Ukrajině značnou nejistotu. Přestože nabídka příměří působí jako úspěch Kyjeva, může se situace rychle změnit, pokud Moskva začne využívat nově nabytý prostor k dalšímu vojenskému či diplomatickému tlaku. Výsledek jednání tedy bude záviset nejen na pozici Ukrajiny, ale také na geopolitických ambicích Moskvy a postojích klíčových hráčů na mezinárodní scéně.

Zdroj: google, freepik