Bývalý prezident Gruzie Michail Saakašvili byl ve středu odsouzen k dalším devíti letům vězení za zpronevěru 74 milionů korun. Saakašvili, který vedl Gruzii v letech 2004–2013, již v roce 2021 obdržel šestiletý trest za zneužití pravomocí, který z větší části strávil ve vězeňské nemocnici. Soudní rozhodnutí vyvolalo rozruch, jehož svědky byli i televizní diváci – Saakašviliho příznivci označili soudce za „otroka“ současné vlády, informovala agentura Reuters.

Reformátor i kontroverzní postava

Saakašvili byl klíčovou postavou moderních dějin Gruzie. Po takzvané růžové revoluci v roce 2003 nahradil ve funkci prezidenta Eduarda Ševardnadzeho. Jeho vláda přinesla rozsáhlé reformy veřejného sektoru a přiblížení Gruzie k Západu. Během svého druhého funkčního období však čelil kritice za autoritářské tendence a policejní brutalitu. V roce 2008 jeho vláda vedla válku s Ruskem, která měla dlouhodobé důsledky pro zemi i celý region.

Po odchodu z prezidentského úřadu v roce 2013 žil Saakašvili v exilu, než se v roce 2021 vrátil do Gruzie, kde byl ihned zatčen. Sám vinu v aktuálním případu popírá a jeho podporovatelé tvrdí, že je obětí politicky motivovaného procesu.

Politická krize a napětí v Gruzii

Gruzie se již několik měsíců potýká s politickým napětím. Od října loňského roku probíhají protesty proti vládní straně Gruzínský sen, která zvítězila v parlamentních volbách s 54 % hlasů. Opozice, stejně jako tehdejší prezidentka Salome Zurabišviliová, zpochybnila výsledky hlasování a obvinila vládu z autoritářských praktik. Napětí se dále prohloubilo poté, co gruzínská vláda oznámila pozastavení procesu přistoupení k Evropské unii až do roku 2028.

Rostoucí politická polarizace vedla i k zatýkání opozičních lídrů a tvrdým zásahům proti demonstrantům, což vyvolalo kritiku ze strany Evropské unie.

Situace v Gruzii tak zůstává vysoce nestabilní, přičemž verdikt nad Saakašvilim dále prohloubil rozdělení mezi jeho příznivci a současnou vládou.