Ministerstvo financí České republiky zhoršilo svůj výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na letošní rok na 1,1 procenta. Původně očekávalo růst o 1,4 procenta. Hlavním důvodem je revize dat Českým statistickým úřadem (ČSÚ) z minulých let, která ukázala vyšší základnu pro rok 2023, než se původně předpokládalo. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že pokles ekonomiky v loňském roce nebyl 0,3 procenta, ale pouze 0,1 procenta. Ministerstvo zároveň zlepšilo odhad inflace na letošní rok na 2,4 procenta z původních 2,7 procenta. Příští rok by měla inflace dále klesnout na 2,3 procenta. Trh práce zůstane mírně přehřátý, s nezaměstnaností na úrovni 2,8 procenta letos a 2,7 procenta v roce 2025. Ministerstvo také předpokládá růst reálných mezd o 4 procenta v příštím roce a oživení investiční aktivity díky novému programovacímu období evropských fondů. Rozpočtový schodek pro příští rok bude maximálně 231 miliard korun, což je méně než letošních plánovaných 252 miliard korun. Ministr Stanjura také uvedl, že nenavrhne dřívější ukončení platnosti daně z neočekávaných zisků (windfall tax), která bude platit do roku 2025. Analytici rozhodnutí nezkrátit platnost daně kritizují. Hlavní ekonom banky CREDITAS Petr Dufek poznamenal, že české ekonomice se příliš nedaří a žádné známky oživení zatím nevidí. Podle něj je to potvrzení negativního trendu ekonomiky, která se stále potýká s problémy v průmyslu a stavebnictví. Ekonomové také upozorňují na nedostatek pracovníků a rigidní pravidla, která brzdí růst ekonomiky. Podle analytika Cyrrusu Víta Hradila má slabý růst českého HDP jak krátkodobé, tak dlouhodobé příčiny. Krátkodobě je to slabá spotřeba domácností a vysoké úrokové sazby, dlouhodobě pak nedostatek produktivních odvětví a vyčerpaný trh práce. Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka uvedl, že české ekonomice chybí výraznější zastoupení technologických a finančních odvětví, která by mohla přispět k rychlejšímu růstu. Podle něj je také problémem kvalita institucionálního prostředí a malý kapitálový trh v České republice.
Klíčové body
- Ministerstvo financí zhoršilo výhled růstu HDP na 1,1 procenta.
- Hlavním důvodem je revize dat Českým statistickým úřadem.
- Odhad inflace na letošní rok byl zlepšen na 2,4 procenta.
- Trh práce zůstane mírně přehřátý, s nezaměstnaností na úrovni 2,8 procenta letos a 2,7 procenta v roce 2025.
- Rozpočtový schodek pro příští rok bude maximálně 231 miliard korun.
- Ministr Stanjura nenavrhne dřívější ukončení platnosti daně z neočekávaných zisků.
- Ekonomové upozorňují na nedostatek pracovníků a rigidní pravidla, která brzdí růst ekonomiky.
Revize dat a její dopady
Ministerstvo financí zhoršilo svůj výhled růstu HDP na letošní rok na 1,1 procenta, což je pokles oproti původně očekávaným 1,4 procenta. Hlavním důvodem je revize dat Českým statistickým úřadem (ČSÚ) z minulých let, která ukázala vyšší základnu pro rok 2023, než se původně předpokládalo. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že pokles ekonomiky v loňském roce nebyl 0,3 procenta, ale pouze 0,1 procenta.
Odhad inflace a trh práce
Ministerstvo financí zároveň zlepšilo odhad inflace na letošní rok na 2,4 procenta z původních 2,7 procenta. Příští rok by měla inflace dále klesnout na 2,3 procenta. Trh práce zůstane mírně přehřátý, s nezaměstnaností na úrovni 2,8 procenta letos a 2,7 procenta v roce 2025. Ministerstvo také předpokládá růst reálných mezd o 4 procenta v příštím roce a oživení investiční aktivity díky novému programovacímu období evropských fondů.
Rozpočtový schodek a windfall tax
Rozpočtový schodek pro příští rok bude maximálně 231 miliard korun, což je méně než letošních plánovaných 252 miliard korun. Ministr Stanjura také uvedl, že nenavrhne dřívější ukončení platnosti daně z neočekávaných zisků (windfall tax), která bude platit do roku 2025. Analytici rozhodnutí nezkrátit platnost daně kritizují.
Ekonomické výzvy
Hlavní ekonom banky CREDITAS Petr Dufek poznamenal, že české ekonomice se příliš nedaří a žádné známky oživení zatím nevidí. Podle něj je to potvrzení negativního trendu ekonomiky, která se stále potýká s problémy v průmyslu a stavebnictví. Ekonomové také upozorňují na nedostatek pracovníků a rigidní pravidla, která brzdí růst ekonomiky. Podle analytika Cyrrusu Víta Hradila má slabý růst českého HDP jak krátkodobé, tak dlouhodobé příčiny. Krátkodobě je to slabá spotřeba domácností a vysoké úrokové sazby, dlouhodobě pak nedostatek produktivních odvětví a vyčerpaný trh práce. Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka uvedl, že české ekonomice chybí výraznější zastoupení technologických a finančních odvětví, která by mohla přispět k rychlejšímu růstu. Podle něj je také problémem kvalita institucionálního prostředí a malý kapitálový trh v České republice.
Zdroje
- Ministerstvo financí zhoršilo výhled růstu HDP na 1,1 % | iROZHLAS – spolehlivé zprávy, iROZHLAS.
- Resort financí zhoršil výhled růstu HDP na 1,1 procenta — ČT24 — Česká televize, ČT24.
- Ministerstvo zhoršilo výhled růstu HDP na 1,1 %. Důvodem je revize starších dat – Echo24.cz, Echo24.cz.
MF zhoršilo výhled růstu HDP na 1,1 pct, schodek příští rok bude podle Stanjury maximálně 231 mld. Kč – Patria.cz
, Patria.cz.
