Desítky maskovaných židovských osadníků střílely po Palestincích na Západním břehu. Jeden z nich zemřel
Při vpádu asi 50 maskovaných židovských osadníků do vesnice na okupovaném Západním břehu Jordánu byl zastřelen jeden Palestinec a další byl kriticky zraněn. Incident vyvolal mezinárodní odsouzení a zvýšil napětí v regionu.
Klíčové body
- Asi 50 maskovaných židovských osadníků vpadlo do vesnice Džit na Západním břehu Jordánu.
- Jeden Palestinec byl zastřelen a další kriticky zraněn.
- Útočníci podpálili nejméně čtyři domy a šest automobilů.
- Izraelská armáda zadržela jednoho podezřelého.
- Incident odsoudili izraelský premiér, prezident a ministr vnitra.
- Evropská unie uvalila sankce na vybrané izraelské osadníky.
Průběh útoku
Útočníci z řad extremistických židovských osadníků při razii ve vesnici Džit západně od Nábulusu stříleli ostrými náboji na místní obyvatele a podpálili nejméně čtyři domy a šest automobilů. Izraelská armáda oznámila, že zadržela jednoho podezřelého a předala jej policii. Na místo byli vysláni příslušníci izraelské pohraniční policie i armády, kteří všechny útočníky z vesnice pomocí donucovacích prostředků a ostré střelby do vzduchu vypudili.
Reakce izraelských úřadů
Izraelská armáda spolu s tajnou službou Šin Bet a policií zahájila vyšetřování a incident odsoudila. „Události tohoto typu odvádějí armádu a bezpečnostní síly od jejich hlavního úkolu, jímž je potírání terorismu a ochrana bezpečnosti obyvatel,“ uvedla armáda v prohlášení.
Úřad premiéra vydal prohlášení, v němž uvedl, že incident vnímá s „maximální vážností“. „Osoby odpovědné za jakýkoli trestný čin budou zadrženy a souzeny,“ uvedla Netanjahuova kancelář.
Izraelský prezident Herzog útok důrazně odsoudil a označil jej za čin extrémní menšiny, která poškozuje komunitu osadníků dodržující zákony a osadnické hnutí jako celek. Ministr vnitra Moše Arbel vyzval orgány činné v trestním řízení, aby „okamžitě konaly a vymýtily fenomén vážného nacionalistického zločinu“.
Mezinárodní reakce
Evropská unie uvalila sankce na vybrané izraelské osadníky a aktivisty, kteří podle Unie porušují lidská práva. Spojené státy a řada evropských zemí již uvalily na některé extremistické osadníky sankce a opakovaně vyzývají Izrael, aby dělal více pro omezení tohoto druhu násilí.
Kontext a důsledky
Většina členských států OSN považuje osady vybudované na Západním břehu a dalších územích, která Izrael zabral v šestidenní válce v roce 1967, podle mezinárodního práva za nelegální. Izrael to zpochybňuje a odvolává se na historické a biblické vazby židovského národa k tomuto území.
Současná izraelská vládní koalice premiéra Netanjahua se opírá o dvě nacionalistické strany, které prosazují rozšiřování a zakládání nových osad. Šéf krajně pravicové strany Náboženský sionismus Becalel Smotrič, jenž je ministrem financí a rovněž pověřeným ministrem pro Západní břeh Jordánu, čtvrteční násilí extremistických osadníků rovněž odsoudil.
V červnu izraelská vláda oznámila, že se chystá na Západním břehu zpětně legalizovat čtyři ilegální osady, oficiálně založit tři nové a zabrat další rozsáhlé plochy půdy. Ve středu zveřejnila územní plán první z nich, podle serveru The Times of Israel půjde o první osadu formálně založenou izraelskou vládou na okupovaných územích od roku 2017.
Předseda opoziční levicové formace Demokraté Jair Golan v reakci na zveřejněné fotografie z místa útoku na síti X napsal: „Mesiášský židovský terorismus je odhodlán zapálit celé toto území a přivodit tvrdé a zbytečné tažení celého regionu proti Izraeli.“
Zdroje
